neboli DOZORCE, DIKTÁTOR, POLICAJT, DRÁB, HLÍDAČ

Gratuluji Vám! Udělali jste důležitý krok na cestě k Vašemu zlepšení ve výchově dětí.

Pokud jste rozhodli zjistit, jaký jste rodičovský typ, nejspíš chcete něco ve Vaší výchově změnit. A abyste mohli něco změnit, je potřeba poznat aktuální situaci, výchozí stav. Když si  určíte cíl a nastavíte směr, zbývá už jenom vykročit...

Podle odpovědí převažuje u Vás rodičovský typ ŘEDITEL, označovaný taky jako dozorce, policajt, diktátor, dráb, hlídač. 

Zní to možná drsně, ale nelekejte se. Věřím, že chcete pro dítě to nejlepší a vychováváte ho, jak nejlépe umíte.

Tak jako každé dítě je jiné, tak i každý rodič je originál. Neberte proto tohle zařazení jako absolutně jednoznačné a definitivní. Nepochybně u sebe najdete i rysy ostatních rodičovských typů. 

Rodič ŘEDITEL má blízko k rodiči MANAŽEROVI.

Rodič ŘEDITEL vychovává metodou biče a cukru, přičemž bič je ten častější nástroj. Je přesvědčen, že dítě je potřeba držet zkrátka, aby z něho vyrostl správný člověk.

Přistupuje k dítěti jako k někomu, na koho je potřeba dohlížet, kdo musí poslouchat na slovo.

Rodič ŘEDITEL pořád říká dítěti, co má nebo nemá dělat. Dítě je pro něj nesvéprávnou bytostí, která musí být stále pod kontrolou. Cokoliv dítě udělá samo, je špatně.

Do slovníku rodiče ŘEDITELE patří zákazy, příkazy, výhrůžky, upozornění.

Rodič ŘEDITEL nebere příliš ohled na dítě a jeho potřeby. Jeho  výchovný přístup je založen na pocitu strachu z trestu nebo na odměňování. Rodič ŘEDITEL přece ví, co je pro dítě nejlepší.

Rodič ŘEDITEL má jasně nastavená pravidla a vyžaduje jejich dodržování.

Obvyklým komunikačním prostředkem rodiče ŘEDITELE je křik. Autoritativně dává příkazy a nezajímá ho, jestli k tomu dítě chce něco říct nebo namítnout. Veškeré konflikty řeší silou, většinou silou jeho hlasu a někdy i jeho rukou.

Možná někde slyšel nebo četl, že dobře potrestat dítě může jen ten, kdo ho má rád (stará pedagogická zkušenost připomínaná Zdeňkem Matějčkem, světově uznávaný dětský psycholog, 1922 -2004), ale už neví, že je to mírně vytrženo z kontextu...

Kromě toho, že rodič ŘEDITEL dítěti moc nenaslouchá, často říká NE, na cokoliv, s čím za ním dítě přijde. Dítě přece musí poslouchat. I když musí dítěti všechno desetkrát zopakovat, než to dítě udělá. 

Rodič ŘEDITEL je přesvědčený, že jeho přístup k dítěti je správný - jeho rodiče ho taky tak vychovávali a vyrostl z něho správný dospělý. Už dávno zapomněl na to, jak se cítil, když mu rodiče něco pořád zakazovali nebo přikazovali. A případné tresty, včetně fyzických, dnes bere jako správné a nutné, i když jako dítě je vnímal jako velkou křivdu a nechápal je.

Oblíbeným argumentem rodiče ŘEDITELE je "Protože jsem to řekl!". Většinou poté, co museli svůj požadavek desetkrát zopakovat.

Rodič ŘEDITEL očekává, že dítě bude zodpovědné, bude respektovat ostatní. Chce, aby bylo chytré a umělo se v životě rozhodovat a bylo samostatné.

Neuvědomuje si, že dítě bude hodné jenom, když jsou rodiče nablízku; dítě se v životě bude bát něco zkoušet a dělat, protože bude mít strach z trestu; budou něco dělat jen, když "nad nimi někdo bude stát"; násilí, kterého se jim dostává, budou přenášet na jiné lidi.

Děti rodičů ŘEDITELŮ na první pohled mohou vypadat spokojeně a šťastně. Může se jim dostávat i pochval od okolí, jak jsou vzorné a hodné. Jenže rodiče ŘEDITELÉ mívají i problémové děti, které jsou agresivní vůči svému okolí.

Co rodič ŘEDITEL nedělá? Nenechá dítě říkat jeho vlastní názor. Neslibuje odměnu za to, že dítě udělá, co po něm chce. Nenechá dítě růst jako kůl v plotě.