Nemusíme mimořádnou událost zažít na vlastní kůži, stačí ji vidět v televizních zprávach a přesto nás to ovlivní, zasáhne.  Má to vliv i na děti a to, že na nějakou mimořádnou událost nereaguje nebo nedává najevo svoje emoce, neznamená, že to na dítě nepůsobí.

Potlačované emoce jsou zrádné, mohou v dítěti nebo člověku zůstat nezpracované hodně dlouho. Následně pak ovlivňují další život.

Co tedy při té mimořádné události, o které se mluví a píše ve všech možných médiích?

• Mluvit o tom nebo nemluvit?
• Tajit to nebo s tím přijít sami?
• Jak to dětem vysvětlit?
• Bude sledované násilí inspirovat děti k podobnému násilí?