Selhávají vaše výchovné metody?
- Máte pocit, že nejste pro vaše děti autoritou?
- Bojíte se, že vám děti přerostou přes hlavu?
- Nebaví vás po dětech pořád jen křičet?
- Máte obavy, co z vašich dětí vyroste?
Proto vznikl projekt
Výchovné tipy zdarma
Taky vás nikdo neučil, jak vychovávat děti?
Nejste jediní.
Už jste zapomněli, jak jste se těšili na příchod miminka? Představovali jste si, jak vaše děti všechno naučíte? Čekali jste, že jednou vám děti budou pomáhat s domácími pracemi?
Pro váš vlastní shon a starosti ale jsou běžným komunikačním prostředkem křik, hrozby trestem (někdy i trestání), slibování, nadávky nebo beznadějné prosby. Místo upřímnosti a důvěry vám dítě v jednom kuse lže a neumíte se s ním domluvit.
Když si uvědomíte, že reálné dopady vašeho výchovného přístupu jsou přesně opačné, než očekáváte, máte šanci to změnit. Stačí začít u sebe - věnujte pozornost dětem a jejich potřebám a děti vám to vrátí.
Už vás nebaví:
- dětem všechno desetkrát zopakovat, když stejně neposlechnou?
- pořád dětem vysvětlovat, jak se mají chovat?
- neustále děti kontrolovat, protože neudělají nic z toho, co po nich chcete?
- řešit vztekání dětí nejen doma, ale hlavně na veřejnosti?
Očekáváte od dětí, že:
- budou zodpovědné a samostatné
- se budou umět chovat a budou úspěšné
- s nimi budete nejlepší kamarádi
- budou sebevědomé, empatické a budou vás milovat
Místo toho se ale od dětí dočkáte jen toho, že:
- poslouchají, jen když nad nimi stojíte a kontrolujete je
- poslechnou, jen když dostanou něco za odměnu, nic neudělají "jen tak"
- si dělají, co chtějí, zkrátka přerůstají vám přes hlavu
- jsou drzé vůči svému okolí
záznamy webinářů
Jak může vypadat váš život s dětmi?
Co kdybyste:
- pochopili, proč vaše výchovné metody nefungují
- radostně využívali čas strávený s dětmi
- lépe zvládali výchovu bez ohledu na vaše momentální jiné starosti
- se nevytočili kvůli každé maličkosti
- s dětmi komunikovali v pohodě a s úsměvem
- nemuseli dětem všechno stokrát opakovat
- si nemuseli hrát na detektiva, protože vám děti nelžou
- nemuseli stát dětem "za zadkem", aby vás poslechly
- měli s dětmi důvěrný a upřímný vztah
- nemuseli kolem dětí celý den poskakovat
- naučili se s dětmi komunikovat win-win přístupem
- si konečně připadali jako správný a dobrý rodič
Už je to pěkných pár let, co jsem "přišel k dceři" coby předškolačce, ze které je dnes už puberťačka (nebo mladá slečna?) a díky mému přístupu máme spolu báječný vztah.
Když se ohlédnu, vidím několik klíčových milníků v životě s dcerou:
- mou dceru jsem poznal, když jí byly 4 roky
- v 6ti letech se mě zeptala, jestli mi může říkat "tati"
- jakmile jsem souhlasil, stal se z toho pro mě závazek na zbytek života
- krátce po 12tých narozeninách se mě dcera zeptala, jestli bych mohl být zapsaný v jejím rodném listu jako otec
- a dnes už na to mám i "lejstro", dcera taky...
Přitom stačilo málo - projevovat dceři Respekt, dát Lásku a poskytnout Svobodu...
Co říkají na můj přístup rodiče?
Co takhle odstranit příčinu problému
místo věčného řešení důsledku?
Když budete mít v lodi díru, budete vylévat vodu nebo se pokusíte díru ucpat?
Váš přístup k dětem založený na strachu, že:
- vám děti přerostou přes hlavu, že s vámi budou manipulovat nebo
- vás jednoho dne začnou ignorovat,
je právě takovým vyléváním vody místo ucpání díry, kterou ta voda teče do lodi.
Přitom stačí maličkost k odstranění příčiny. Stačí přestat se držet přesvědčení, že vy jste rodič a děti musejí poslouchat, buď pádnou rukou nebo nekompromisním slovem, a děti vás začnou poslouchat.
Stačí nebýt dětem za sluhu a poskoka, který okamžitě splní každé, i nevyslovené přání, a děti začnou být samostatné. Stačí přestat dělat z dětí nedotknutelné, kteří si mohou všechno dovolit, a děti se začnou chovat empaticky a se zdravým sebevědomím.
Komunikujte s dětmi způsobem,
který zlepší každou výchovu...
- Vztah s dětmi se buduje už v těhotenství
- První rok je pro vytvoření vztahu s mámou nejdůležitější
- V období batolete se rozhoduje o tom, jestli budete pro děti autorita
- Chcete, ať vás děti milují, ne aby se vás bály
- Nechcete po dětech křičet
- Chcete, ať vám děti neodmlouvají
- Cítíte, že vás děti sice poslouchají, ale raději jsou samy než s vámi
- Je jednodušší zlepšit komunikaci, dokud vás děti aspoň trochu poslouchají, než vás začnou úplně ignorovat
- Nikdy není pozdě, i vztah s puberťákem se dá zlepšit, i když to bude trvat déle
Jak to může vypadat v praxi?
Aneb reference klientů a jejich dcery po aplikování principů Výchovy k rodičovství do jejich výchovy:
"Přijedu po čtrnácti dnech domů a moc se těším na mámu s tátou a mám velkou radost, že ani jeden není v práci a mohu oběma vyprávět, jak jsem se měla ve škole v přírodě. A taky na mého králíka se těším.
Jenže pak se u oběda dozvím, že za chvíli pojedu k babičce. Jasně, ráda k ní jezdím, ale když zrovna teď… Hned jsem to našim řekla, že nikam nechci jet a že chci být doma.
Čekala jsem hádku, ale táta mi vysvětlil, že bych byla celý víkend doma sama, a já to pochopila. Mám radost, že mě táta tak miluje! Už se těším k babičce!"
Proč využít právě mé know-how a zkušenosti s výchovou dětí?
Každý den kolem sebe vidím rodiče, kteří na svých dětech řeší své vlastní problémy nebo opakují chyby svých rodičů. Zbytečně tak marní čas, který mohou využít na společné radostné chvíle s dětmi.
- Umím se na situace dívat dětskýma očima
- Tento úhel pohledu umím vysvětlit rodičům a ukázat jim, jak lepší komunikací s dětmi si lépe užívat rodičovství
- Jsem přesvědčen, že to jde i jinak a že jde vychovávat a netrestat
- přitom však nastavovat pravidla a dodržovat disciplínu
- Vím, kde hledat kořeny vašeho výchovného přístupu
- Vím, že to není vaše chyba
Výchovu k rodičovství pro vás připravil:
Martin Palička
táta, průvodce na cestě Od rodičů k dětem.
- Vztahy mezi rodiči a dětmi,
- vývoj a rozvoj dětí,
- vztahy v rodině.