"Tati, můžu být vzhůru do 3/4 na 10?"

"A proč chceš být vzhůru do 3/4 na 10? Co budeš dělat?" vyzvídal jsem.

"Chci vyčistit králíkovi klec," probudil se v dceři uklízecí duch. 🙂

Moc se mi to nelíbilo a taky jsem to dal najevo: "Je to dobrý nápad? Tak, prosím, respektuj, že nechci, abys mě teď večer rušila čištěním té klece."

Komu nebo čemu bych prospěl, kdybych jí nedovolil vyčistit králíkovu klec? V prvé řadě by dcera byla naštvaná a proč by s pocitem naštvanosti měla usínat? Ještě ke všemu naštvaná na mne! Moji dceru miluji, tak bych se měl starat o to, aby byla v pohodě a dobře se vyspala.

Je to "výhodné" i pro mě. I když je to její králík a má ho u sebe v pokoji, tak jí občas připomenu, že králík smrdí a chtělo by to tu klec vyčistit. A kdybych jí nedovolil tu klec teď večer vyčistit, vrátila by mi to nazpátek i s úrokem: "No a co, že to tady smrdí. Já jsem tu klec chtěla vyčistit a ty jsi mi to nedovolil. Tak si teď nestěžuj, že to tady smrdí!" Umím si představit, že natruc mému zákazu by tu klec nečistila ještě týden nebo dva.

Někdo si může říct, že dcera mi nemá dělat naschvály nebo je na mě drzá. Že měla jít hned spát a měla si tu klec uklidit ráno. Ale kdo to určil, kdo o tom rozhoduje? Jenom já! A já chci mít pohodový vztah s dcerou i klidný večer. A tohle je nejlepší cesta. Jak bych zabránil tomu, aby dcera nedělala naschvály? Proč by dcera nemohla říct svůj názor? Je to snad méněcenná bytost, než jsem já?

Nebo by to mohlo probíhat ještě jinak. I přes můj zákaz by dcera začala klec uklízet a než bych na to přišel, už bych nemohl dělat nic jiného, než nechat dceru, ať tu klec vyčistí. Takže by bylo po jejím a tím by mě vlastně převezla a přerostla přes hlavu. A to já nechci…

Jasně, přísně direktivním přístupem bych docílil toho, že dcera půjde spát bez vyčištění klece, taky bych ji dokázal donutit tu klec na druhý den vyčistit. Ale nejsme v armádě a nemám potřebu, aby dcera plnila moje rozkazy. Nehledě na množství vynaložené energie - moje řešení potřebovalo minimum energie, jak na mé straně, tak na straně dcery, kdyby se bránila a bojovala se mnou. Tuhle energii jsme pak mohli využít pro společnou zábavu.

PS: Stejně to do těch 3/4 na 10 nestihla. A jak jsem zareagoval? V klidu jsem ji na to upozornil, že přešvihla večerku a že příště holt musí začít čistit tu klec dříve.