Nejhorší, co může rodič udělat je být je důsledně nedůsledný.
Nedůslednost je zdrojem chaosu pro všechny zúčastněné a zdrojem nejistoty pro dítě. Jakým zásadním způsobem si rodič díky své důslednosti zjednoduší výchovu, se dozvíte v závěru. Tak nepřeskakujte, čtěte pozorně. 🙂
Pokud rodič jednou dítěti něco zakáže a podruhé mu to samé dovolí, dítě je zmatené. Tak můžu to dělat nebo nemůžu? Proč mi jednou máma koupí všechno, na co v obchodě ukážu, a jindy mi nekoupí ani lízátko. Každý další „požadavek“ je pro dítě zdrojem stresu, protože neví, co bude následovat v nadcházejících vteřinách. V tu chvíli se svět kolem něj stává nebezpečným místem k žití.
Slyšeli jste o výzkumu s krysami, který ukázal, jak odměny a tresty ovlivňují učení a motivaci?
V experimentu s krysami byly dvě skupiny zvířat trénovány v bludišti, kde měly najít cestu k cíli. První skupina krys byla odměňována za správnou cestu k cíli, obvykle jídlem nebo jinou pozitivní stimulací. Druhá skupina byla naopak trestána za špatnou cestu, což mohlo zahrnovat například mírný elektrický šok nebo jiný nepříjemný podnět.
Výsledky experimentu ukázaly, že krysy v první skupině, které dostávaly odměny, se obvykle učily cestu k cíli rychleji a projevovaly vyšší motivaci k řešení úkolu. Byly schopné se učit na základě pozitivního posílení a učily se cestu k cíli s menším stresem a efektivněji. Na druhou stranu, krysy, které byly trestány, sice někdy dosáhly podobných výsledků, ale často vykazovaly vyšší míru stresu, nejistoty a někdy i tendenci vyhýbat se úkolu.
Tento experiment poukázal na to, že odměny bývají efektivnějším nástrojem pro učení a motivaci než tresty. Odměňování podporuje pozitivní chování a zvyšuje ochotu jedince úkol opakovat, zatímco tresty mohou vést k úzkosti, vyhýbavému chování nebo nižší míře motivace k dalším pokusům.
Pro výchovu dětí to platí úplně stejně. Když nebude dítě vědět, jestli přijde odměna nebo trest, raději neudělá nic, i když by moc rádo chtělo. Nebo to udělá, ale za cenu extrémního stresu.
Mimochodem, v jednom z dalších článků se dozvíte, proč je lepší odměňovat děti za činnost a ne za výsledek…
Pozor, nepleťte si důslednost s přísností, tvrdohlavostí, kontrolou, striktností nebo perfekcionismem.
Mluvím-li o důslednosti, mám na mysli to, že jste konzistentní, že nezměníte své rozhodnutí jen proto, že už chcete mít pokoj, tak raději dítěti dovolíte, co jste před chvílí zakázali.
Pokud v jakékoliv situaci něco zakážete (například v obchodě dítěti nic nekoupíte) nebo naopak dovolíte (brát si všude oblíbenou hračku) a už své rozhodnutí nezměníte, vrátí se vám to v tom, že dítě přestane škemrat, vztekat se, donekonečna prosit a ukecávat vás. Velmi rychle dítě zjistí, že jste pevni ve svých rozhodnutích jako skála a je zbytečné dělat scény. Důslednost ve výchově povede k tomu, že nebudete řešit konflikt s dítětem a dítě hned ví, na čem je. Jak se s tím vyrovná, je věc druhá. O tom, jak pomoct dítěti se s tím vyrovnat, zase někdy příště. 🙂 (Nebo už teď můžete zjistit, jak řešit konflikty s dětmi.
Nicméně, prosím Vás. Nezneužívejte toho pro manipulaci s dětmi! Dopřejte dětem dostatek prostoru a volnosti, nevytvořte jim svět plný zákazů, příkazů, omezení – ve finále to k ničemu nevede. Děkuji.
Když moje dcera jako malá něco chtěla a já jsem se rozhodl nevyhovět, dal jsem jí příležitost mě přesvědčit. Ze začátku to většinou zkoušela škemrání a opakováním slovíčka „prosím“ – na to jsem ji upozornil, že tím mé rozhodnutí nezmění, že nejde o to, jak dlouho mě bude ukecávat, ale měla by můj názor změnit jinak.
Postupně se naučila tak argumentovat a logicky mě odzbrojit, že dnes mi kolikrát nezbyde než akceptovat její pohled na věc. Ne, nevadí mi to. Jsem za to rád. V životě se jí to bude hodit. I když teď občas narazí, protože ne každý dospělý je zvyklý diskutovat s dětmi nebo puberťáky…
Kdy jste naposledy opravdu poslouchali své dítě? Zjistěte, jak správná reakce v klíčových momentech posiluje důvěru a vztahy. Sledujte video a zjistěte, jak můžete být lepším rodičem a partnerem!“