Vztek je přirozená reakce na frustraci. Co dělat, když se dítě vzteká při každém neúspěchu? Jde to zvládnout i bez řvaní a hlavně bez trestů!
Dnes se spolu podíváme na pět technik, které vám pomohou uklidnit rozvztekané dítě a proměnit konflikt v příležitost k růstu. Naučíte se, jak být pro své dítě emoční kotvou v bouři a jak mu pomoci zvládat neúspěchy s nadhledem.
Vzteká se vaše dítě při sebemenším neúspěchu? Nic si z toho nedělejte, je to normální! Dětský mozek se teprve učí zvládat emoce.
Prefrontální kortex, který má na starosti sebeovládání, dozrává až do dospělosti. Proto děti reagují na frustraci impulzivně – přízemí (emoce) ovládne první patro (logiku).
Tipy, jak na to:
Pamatujte: Klid rodiče je klíčem k uklidnění dítěte!
Chcete, aby se vaše dítě naučilo zvládat emoce? Vytvořte mu bezpečné prostředí, kde může všechny své pocity svobodně vyjádřit – i ty „negativní“.
Potlačování emocí nikam nevede. Naopak, přijetí všech emocí dítěte mu pomáhá se s nimi postupně naučit pracovat.
Tipy, jak na to:
Když dítě ví, že ho přijímáte i s „ošklivými“ emocemi, naučí se je postupně zvládat samo.
Posíláte vzteklé dítě „do kouta“? Řešíte dětský vztek rozkazem: „Běž do svého pokoje a vrať se, až se uklidníš!“? Tohle není nejlepší reakce, co dělat když se dítě vzteká.
Pak vězte, že tresty a odmítnutí vzteku nezmírní, ale prohloubí!
Místo trestání zkuste zůstat s dítětem a provázet ho emocemi, dokud se neuklidní. Dáváte mu tím najevo: „Jsem tu s tebou, ať se děje cokoli.“
Tipy, jak na to:
1. Zůstaňte s dítětem, ale udržte si hranice.
2. Mluvte klidně, stručně. Nesnažte se emoce zastavit.
3. Až se dítě zklidní, teprve pak situaci proberte.
Představte si, že jste hasičský vůz a emoce dítěte jsou požár. Vaším úkolem není oheň uhasit, ale bezpečně ho provázet, dokud sám neuhasne.
Trápí vás dětský vztek? Naučte se ho zvládat s klidem a láskou! Odhalte skryté příčiny vzteku, pochopte emoce svého dítěte a objevte efektivní techniky pro klidnější rodinný život.
Podívejte se na záznam webináře.
„Nebreč! Uklidni se! Není důvod se vztekat!“ Podobné věty vzteklé dítě akorát vytočí. Proč?Protože se necítí přijímáno.
Zkuste opačný přístup – zrcadlení a potvrzení emocí. Jde o to dát dítěti najevo, že jeho pocity chápete a přijímáte.
Tipy, jak na to:
Když dítě cítí, že jsou jeho emoce v pořádku, snáze se pak zklidní a je otevřené řešení.
Pamatujte: Za každým „Nechci!“ je nějaká neuspokojená potřeba. Třeba „Potřebuji, abys mě vyslechl a chápal.“
Chcete po dítěti něco „rozumného“, ale ono se vzteká? Nesnažte se problém hned řešit. Nejdřív se spojte!
„Spojení místo řešení“ znamená nejprve navázat s dítětem emoční spojení a až pak se zabývat problémem. Bez spojení totiž dítě vaše „rozumné“ argumenty prostě neslyší. Když se s dítětem spojíte, žádné argumenty ani potřebovat nebudete.
Tipy, jak na to:
1. Dejte dítěti najevo, že ho chápete a jste tu pro něj.
2. Vyjádřete empatii: „Vidím, že jsi zklamaný. To je těžké.“
3. Až se dítě zklidní, samo najde řešení.
Emoční spojení dodá dítěti pocit bezpečí a otevře ho k hledání řešení.
Malý Tomáš chtěl pokračovat ve hraní si s kostkami, i když už byl čas jít spát. Maminka si k němu sedla a řekla: „Ta hra tě fakt baví, co? Pořád by sis jenom stavěl a stavěl a nejraději bys vůbec nešel spát.“ Tomášek po chvíli přestal skládat kostky a řekl: „Víš co, mami? Už jsem si toho dnes postavil dost.“ Maminka mi nabídla: „Jestli chceš, pomůžu ti kostky, uklidit,“ a v klidu a pohodě pak syna uložila do postele.
Tak co, dali jste dohromady pár nových nápadů, co dělat když se dítě vzteká? Pamatujte, že nejste v tom sami. Každý rodič řeší stejné výzvy.
Klíčem je zachovat klid, dát dítěti pocit bezpečí a provázet ho emocemi. Chce to čas a trpělivost, ale výsledkem bude psychicky odolnější a vyrovnanější dítě.
Celkově vzato, výchova není sprint, ale maraton. Buďte na sebe hodní a oceňujte každý pokrok, i ten nejmenší. S trpělivostí a laskavostí k sobě i dítěti zvládnete všechny emoční bouře.
Rodiče nemohou za dětský vztek (většinou). Stejně tak dítě nemůže za náš vztek. Podívejte se na krátké video, které může být inspirací, jak si nebrat dětské vztekání osobně.