Hádka s dětmi o oblečení? Zbytečně promarněný čas

Pamatujete si ještě ten pocit, když jste byli malí a máma vám nutila oblečení, které bylo nepohodlné nebo se vám nelíbilo?

Já ano. Stejné dilema řeší rodiče pořád dokola, generace za generací, a řešil jsem to i já. Naštěstí ale jenom jednou. Díky mému přístupu pak dcera za mnou chodila o radu, jak se obléct, až do puberty. V závěru článku prozradím svůj recept, jak na to..

Proč se děti hádají o oblečení?

Ráno vstanete s pocitem, že dnes to zvládnete v klidu. A pak to přijde – vaše dítko se rozhodne, že dnes prostě nemůže obléct nic jiného než kostým Spidermana . Včetně masky! Proč to dělá? 

Důvodů je více:

• touha po autonomii a kontrole
• snaha vyjádřit svou osobnost
• prostě si to chce vzít, nic víc za tím nehledejte
• testování hranic a autority rodiče

Velkou výhodou je pochopit, co za odmítáním oblečení stojí. Pak můžete reagovat s větším klidem a nadhledem.

Ani v jednom případě v tom není nic osobního vůči vám. Ani v tom posledním případě. I při testování rodiče dítě zjišťuje, jestli je u vás v bezpečí.

Jsou lepší způsoby než tyhle

Následující tipy na zvládání konfliktních situací s dětmi vypadají na první pohled dobře. Nicméně nemusí pokaždé fungovat dobře a už v základu mají v sobě zárodek pozdějšího problému s dětským vztekáním.

Hledejte kompromisy

Někdy se zkrátka na oblečení neshodnete. Dítě chce kraťasy, vy vidíte za oknem sníh. Dítě trvá na pyžamu, vy potřebujete vyrazit do školky. Najít kompromis se zdá jako dobrá varianta. Například:

• Kraťasy můžou být, ale s teplými podkolenkami.
• Pyžamový den ve školce – proč ne, když svolí paní učitelka.
• Kostým superhrdiny schováme pod bundu, venku bude prevítek! 

Možná si říkáte, že kreativní kompromisy šetří čas, energii a především se vyhnete hádce s dítětem. Jenže neřešíte podstatu problému. Kterou z příčin zmíněných výše kompromisem skutečně řešíte?

Když si dítě bude chtít vzít bílé  ponožky, vy mu budete chtít dát černé ponožky, je kompromisem jedna bílá a jedna černá ponožka? Asi úplně ne…

Vysvětlujte s empatií a trpělivostí

Možná si říkáte: Děti často nechápou, že je venku zima a proč nemůžou chodit v létě v kozačkách. Místo direktivních příkazů mu to chápavě vysvětlím:

• Příklady z přírody – zvířátka také mění srst podle počasí.
• Vymyslím pohádku o princezně, která nenosila čepici a pak jí bylo zima na uši.
• Vlastní zkušenost – popíšu, jak vám jednou byla zima, když jsem si nevzala bundu.

Trpělivost a empatie jsou sice klíčové a dítě neodmítá oblečení, aby vás naštvalo, ale proč nemohlo dítě jít v létě ven zachumlané do zimního oblečení? 🙂

Že je to nevhodné? Kdo to určil? 🙂

Máte strach, co si pomyslí okolí? Je důležitější názor okolí nebo vaše vlastní dítě?

Ano, nejspíš jsou situace, kdy je některý způsob oblečení nevhodný, ale nepleťme si to s našimi přáními.

Proměňte oblékání v zábavnou hru

Oblékání nemusí být povinnost a otrava. Může to být i prima zábava! Stačí zapojit trochu kreativity a humoru. Můžete si zahrá na:

• Módní přehlídka – kdo se obleče nejrychleji a nejkrásněji?
• Schovávačka – schovat části oblečení po pokoji a pak je hledat.
• Oblékání poslepu – zkusit si obléknout tričko nebo kalhoty poslepu.

Smích a hravost jsou skvělými spojenci proti rannímu stresu. Navíc se děti  při hře učí samostatnosti a motorice!

Hranice, kde to přestane fungovat

Doposud popsané přístupy ke konfliktům s dětmi při oblékání a při výběru oblečení určitě dobře fungují, ale jenom do chvíle, kdy se dítě šprajcne a odmítá spolupracovat. Pak je veškeré vysvětlování, návrhy kompromisů a hraní marné.

V tu chvíli totiž odvádíme pozornost od skutečného problému. Viz začátek článku. Nechápeme, co dítě chce a čím více se snažíme problém řešit, tím to jenom zhoršujeme.

V takové situaci se může hodit vědět, jak zklidnit dítě v jediné minutě.

Zvládněte oblékání s klidem chápavého rodiče

Nabídněte výběr oblečení a podporujte autonomii

Pamatujete si ten úžasný pocit, když jste si jako děti mohli sami vybrat, co si vezmete na sebe? Ta svoboda a pocit dospělosti! Stejně tak to vnímají i vaše děti.

Přitom můžete šikovně ovlivnit, co si dítě nakonec obleče, aby to bylo podle vašich představ:

1. Večer připravte 2-3 kompletní sady oblečení, ze kterých si ráno může dítě vybrat.
2. Ptejte se dítěte na jeho preference ohledně barev, vzorů, materiálů.
3. Dovolte experimenty – i když vám kombinace připadá divoká, nechte to být. Je to projev kreativity!

Pocit, že má dítě kontrolu nad svým oblečením, významně snižuje potřebu vzdorovat a hádat se.

Že si dítě vezme něco, co je úplně mimo vaši nejbujnější fantazii? Že je to extra úlet? Dopřejte vašemu dítěti dávku pozornosti, kterou tím vyvolá. Třeba právě to potřebuje. A dost možná mu jenom závidíte, že vy jste tu možnost v dětství neměli… 🙂

Projevte pochopení pro přání a pocity dítěte

„Ale maminko, já tu mikinu nechci! Škrábe a je hnusná!“ – znáte to? Určitě ano. A první reakce je často: „Nekecej a obleč se!“. Ale co takhle zkusit jinou cestu? Co na to jít takhle:

1. Pojmenujte pocity dítěte: „Vidím, že se ti ta mikina nelíbí a je ti v ní nepohodlně.“
2. Vyjádřete pochopení: „Chápu to, mně se taky nelíbí škrábající oblečení.“
3. Hledejte řešení společně: „Co kdybychom našli jinou, pohodlnější mikinu? Nebo ji vyzkoušeli nosit naruby?“

Když dáte dítěti najevo, že jeho pocity berete vážně, bude mnohem ochotnější spolupracovat. Bude vědět, že mu nasloucháte a jste na jeho straně.

Tohle je  vyšší level a když tento přístup zvládnete, využijete ho v mnoha dalších výchovných situacích. Vy budete vychovávat v klidu a s úsměvem a vaše dítě se naučí zodpovědnosti a samostatnosti. To se do života hodí, nemyslíte?

Trpělivost růže přináší (nebo oblečení)

Vím, není to snadné. Někdy to vypadá, že všechny strategie selhaly a vy prostě potřebujete, aby se to dítě už obléklo a vypadli jste z domu. V takové chvíli je důležité vydechnout a připomenout si, že výchova je běh na dlouhou trať.

• Nevzdávejte se, změna chce čas.
• Oceňujte každý pokrok a spolupráci.
• Buďte laskaví k sobě – nikdo není dokonalý rodič.

Trpělivost a vytrvalost se vyplatí. Věřte, že investice do klidných rán se vrátí v podobě vyrovnanějších a samostatnějších dětí.

Pokud míváte pocit, že vaše dítě nespolupracuje a zkoušík, kolik toho ještě vydržíte, podívejte se na toto video.

Můj osobní příběh

Pamatuji si tu hádku, jako by to bylo dnes. Chtěli jsme vyrazit na podzimní procházku a venku bylo docela sychravo. Už jsem  čekal u dveří z bytu, kdy konečně vyrazíme, když se z ložnice ozval řev. Najednou jsem se ocitl uprostřed nesmiřitelného boje mezi dcerou a mámou – dcera si chtěla vzít letní šatičky a její máma trvala na pořádném teplém oblečení.

Jako první mi naskočily staré vzorce chování (jak se ke mně chovali rodiče a jak jsem kdysi i já reagoval na syna), ale vzápětí se mi v hlavě rozblikala červená kontrolka: přece nebudeš řvát na malou holku a ještě k tomu cizí (tehdy jsem byl jenom „strejda“). Moje nutkání naplácat jí na zadek mi v tu chvíli přišlo naprosto absurdní. Proč bych se měl dopouštět násilí na malém děcku jen kvůli nějakému oblečení? Vztah s dítětem je přece důležitější než nějaké kousky látky.

V podstatě ze zoufalství jsem „hodil ručník do ringu“ a jenom jsem řekl: „Víš co? Vezmi si na sebe, co chceš, zima bude tobě, ne mně.“ Její máma z toho byla v šoku, ale mlčky to přešla.

Z procházky se dcera vrátila pěkně prochladlá. Hned jsme se o ni postarali: uvařili čaj a dali horkou sprchu. Přečkala podzimní procházku v letních šatičkách bez újmy.

Od té doby za mnou dcera docela často chodila s otázkou, jak je venku a jestli bych jí neporadil, co si má vzít na sebe. Vydrželo jí to až do puberty, kdy se ptala i na můj názor, co jí sluší. To už je ale jiný příběh…

Poučení na závěr

Někdy je lepší ustoupit, nechat dítě získat vlastní zkušenost. Vlastní zkušenost je nepřenositelná.

Oblečení není důležitější než vztah.

Milí rodiče, doufám, že vám mé rady pomohou proměnit ranní oblékací bitvy v příjemnější chvíle. Pamatujte, že nejste v tom sami – všichni někdy zažíváme pocit, že na to nestačíme. Ale stojí to za to! S trpělivostí, empatií a klidem dokážete zázraky.