
Mýtus o výchově dětí č. 22 Musím pořád kontrolovat, jestli dělá, co mu řeknu, a jak to dělá
Viděl jsem to nedávno v cukrárně. Starostlivá „akční“ babička a malá vnučka. Přišly si sednout k vedlejšímu stolku na terasu před cukrárnou a babička se ujala velení: Když bylo všechno podle představ babičky, začala nezávazná konverzace: Pokus o vzdor Tady se vnučka poprvé šprajcla: „Nechci pozdravovat tetu.“ A babička do telefonu: „Helenka tě taky pozdravuje.“ Takhle učíme děti lhát. Říkat, co se očekává,...