Čím víc budete nervózní, bude nervózní i dítě, a tenhle stres není dobrým pomocníkem pro zvládnutí nové dovednosti. Místo, aby se dítě soustředilo na výkon do nočníku, běží mu hlavou:
A tak pořád dokola a dítě už ani neví, co po něm maminka chce. Nedokáže se vůbec soustředit, co má dělat, jak to má dělat. Ví jenom, proč to má dělat. A i to ví po svém – aby měla maminka radost. „Jenže, když to nedokážu, …“
Neporovnávejte vaše děti s jinými dětmi. Každé dítě je individualita a vyvíjí se svým vlastním tempem.
Srovnávejte vaše dnešní dítě s vaším dítětem včerejším. Vnímejte, jaké pokroky vaše dítě dělá každý den a týden. Kašlete na ostatní děti.
Když vaše děti začaly lozit po čtyřech a zkoušely se postavit, možná jste se potají radovali, že to vaše dítě je šikovnější než sousedovic. A teď jste nervózní, že sousedovic kluk už běhá bez plenek a ta vaše princeznička pořád nic.
Ani sprinteři nedoběhnou do cíle všichni najednou …
Dětské hovínko je vděčným námětem vyprávění rodičů, tvůrců filmu i spisovatelů . Za všechny zmíním film „S tebou mě baví svět“ Marie Poledňákové a knihu „Co by můj syn měl vědět o světě“ od Fredrika Backmana.
Přílišná pozornost upřená na plínko může způsobit zádrhel při přechodu na nočník.
Děti totiž chtějí rodičům udělat radost. Pokud se při každém přebalování dítěte radujete jakobyste právě vyhráli ve sportce, dítě si podvědomě může vytvořit vzorec „plná plenka = šťastná maminka“.
Najednou však nastane den, kdy maminka v době kdy dítě obvykle kadí do plenek, ho vezme a posadí na nočník. A dítě si řekne: „Co to ta máma se mnou vyvádí? Zrovna jsem jí chtěl udělat radost tím, že udělám plínko, a teď mě nutí sedět na nějakém hrnci. No nic, musím vydržet, snad mě rychle zase obleče…“
Ještě není všem zmatkům v hlavě dítěte konec. Sotva maminka objeví hovínko v plence, je celá zklamaná. „Proč je maminka najednou smutná nebo se dokonce zlobí, když ještě nedávno z toho měla radost“, pomyslí si dítě.
Víte, že hovínko je první dětský výtvor?
Dítě si může připadat jako umělec a mít ke svému dílu zvlástní vztah. Nemusí pak být divu, že s ním chce nakládat podle vlastního uvážení.
Tvůrcům a umělcům těžko poroučet, kdy mají tvořit… 🙂
Dnes učíte děti sedět na nočníku, za nějakou dobu přijde na řadu klasický záchod. S učením na záchod nepochybně přijde na pořad dne i mytí rukou po použití záchodu.
Není to ale zbytečně pozdě?
Proč nevyužít této příležitosti k tomu, abyste dětem dostali do podvědomí hygienický návyk, že po použití záchodu se myjí ruce?
…dnes převážně věc ryze praktická. Kapesník.
Profesor Zdeněk Matějček ve své knize Prvních 6 let ve vývoji a výchově dítěte (2005, dotisk 10., 2016) zmiňuje nadpis článku dětského lékaře MUDr. Karla Macka: Docela obyčejný kapesník, a doporučuje učit dítě smrkat ve stejném období jako učit chodit na nočník.
V předchozím odstavci zmiňuji, že děti vychováváme příkladem. Naučit dítě smrkat je ideální příležitost si to vyzkoušet a ověřit.
Bude se vám to hodit v další výchově! Uvědomíte si, kde se bere spousta činností, které děti dělají a které vás tak rozčilují. Pochopíte, že ve vašich dětech vidíte sami sebe …
Nebojte se, není to zas taková věda, jak to teď možná vypadá.
Na následující stránce jsem pro vás připravil můj osobní tip, jak naučit dítě na nočník.