Karanténní výuka

Tak to vypadá, že ještě nějakou dobu nebudou chodit děti do školy. Jak to mají rodiče zvládat? Těch problémů, které rodiče řeší, je celá řada. Některým problémům se budu věnovat v tomto článku a moje základní rada zní: hlavně to neberte moc vážně! Než něco za každou cenu lámat přes koleno, řekněme si, co tak hrozného se stane, když se děti učit nebudou? Proč vlastně chceme, aby se děti učily nebo abychom my je všechno naučili? Chceme to opravdu my nebo jsme jenom podlehli tlaku „společnosti“? Proč bychom měli dělat práci za někoho druhého jen proto, že to dělají jiní?

Před nějakou dobou jsem můj doporučovaný přístup k učení dětí pojmenoval a prezentoval jako Zákon energie učení a v této době ho lze použít úplně perfektně (odkazy na příspěvky s tímto Zákonem energie učení najdete na konci článku). Dítě se učí pro sebe a pro nikoho jiného – neučí se kvůli rodičům, kvůli známkám, kvůli učitelům, ale jen proto, aby se něco dozvědělo a umělo to, protože se mu to v životě může hodit. Takže je zbytečné, aby z domácího učení rodiče stresovali, okolo je toho stresu už tak dost. Domácí úkoly jsou mezi žákem a školou, rodič není za jejich vypracování odpovědný. Případné nedělání domácích úkolů si musí vyřídit s žákem vyučující. A na tom se ani v této době nic nemění. Samozřejmě, že rodiče mají vnímat proces domácího učení a podle potřeby se zapojit dítěti poradit a motivovat ho, ale násilím se skoro nikdy ničeho dobrého nedosáhne (kromě olivového oleje 🙂 ).

Rodiče se mohou nacházet ve dvou různých situacích: buď stále pracují (chodí stále normálně do práce nebo mají „home office“) nebo jsou doma (v domácnosti, na rodičovské nebo v současnosti „na paragrafu“). Když rodič stále pracuje, není celkem co řešit. V tu chvíli rodič nemá čas ani energii s dětmi se doma učit. Může maximálně zkontrolovat, jestli si dítě udělalo úkoly, které jim poslali ze školy. Úplně stejně jako v běžném režimu před „koronavirovou krizí“. Nemluvě o tom, že v domácnosti mohou být dvě i více dětí školou povinných a v tu chvíli už vůbec není v silách rodičů děti cokoliv učit.

I když je rodič doma, není situace tak jednoznačná, jak by se mohlo zdát. Copak rodič musí rozumět látce, kterou se děti mají zrovna učit? Na prvním stupni ještě budiž, ale už i tam se najdou předměty, kde rodič si nemusí vědět rady (zkuste třeba dětem vysvětlit, jak se řeší rovnice…). Rodič by měl mít na paměti, že není učitel. A vyučující by to měli mít na paměti taky. Současná situace je pro všechny nová a všichni se učí v ní existovat a fungovat. Když učitelka/učitel zvládnou výuku online, ať děti učí online. Když to nezvládají, nezbývá než aby jenom posílali úkoly, které jim děti vypracované pošlou zpět. Pokud rodič chce jeho děti učit, samozřejmě, že může. V opačném případě by neměl stresovat z toho, že ho někdo bude kritizovat, že neučí svoje děti.

Jak by měl rodič reagovat na to, když nezvládá současný režim? Pokud si ho nastavil sám, tak by ho měl změnit. Pokud režim nastavila „škola“, měl by škole říct, že s tím nesouhlasí a ideálně vysvětlit i proč. v mých článcích to píšu už docela pravidelně, že zdůvodnění žádosti zvyšuje šanci na úspěch až o 50% (Ellen Langerová, 1978). A v tomto případě je i vaše oznámení, že nesouhlasíte s režimem, v podstatě žádostí: chcete, aby škola váš postoj akceptovala.

Někdo si teď může říkat, že nabádám ke vzpírání se autoritám a sabotování současného nouzového řešení. Na takový názor má samozřejmě každý právo. Já jenom preferuji psychicky pohodové řešení tohoto ne tak zásadního problému. Dostatek psychických sil a pohody totiž potřebujeme na celkové zvládání této situace, kdy ze všech stran se na nás valí informace, které vyvolávají stres na úrovni podvědomí. Proč tedy si starosti ještě přidělávat…

Chcete se doma s dětmi učit? Pak si dovolím odkázat vás na moje dvě videa, která jsem k tomuto tématu před nějakou dobou vysílal na mé Facebookové stránce:

A přidám ještě odkaz na stažení denního rozvrhu v době karantény: https://martinpalicka.cz/rozvrh/

Jak jsem slíbil v úvodu, přidávám odkazy na záznamy živých vysílání, kde se věnuji Zákonu energie učení (z jistých technických důvodů je na začátku jenom logo, tak ho přeskočte, prosím):