Bezpečnsot dětí je pro každého rodiče důležitá.

⚠️ Děti před nebezpečím neochráníme tak, že je od nebezpečí budeme držet co nejdál. Tím docílíme jednoho ze dvou stavů a ani jeden není pro děti přínosný.

😨 Máte-li strach, že by se vašemu dítěti mohl něco stát,

když bude přihazovat dřevo na oheň (protože vidělo tatínka, jak dává dřevo na oheň a chce ho napodobit), nebo, že by na dovolené mohlo spadnout do řeky, když se k ní půjde podívat, protože je to něco neznámého, rozumím vám. Strach o děti je přirozený. Jenže mám pro vás špatnou zprávu: dítě neuhlídáte a v nestřeženém okamžiku udělá právě to, před čím ho chráníte.

🌳 Druhý výsledek snažení rodičů ochránit dítě před něčím nebezpečným je možná ještě horší.

Tentokrát jsou to situace, kdy si dítě chce vyzkoušet, že zvládne vylézt na strom nebo skálu, skočit z vysoké zídky, přejet na kole po úzké lávce.

💪 Zapamatujte si: když dítě chce udělat něco náročného (nebezpečného), je připravené to zvládnout. Neznamená to, že se mu to povede hned napoprvé, ale zvládne to (přežije to bez újmy). Největším nepřítelem při zkoušení nových věcí je strach. Strach rodičů, kteří dítě od odvážného kousku odrazují.

😔 Rodiče dětem říkají věty typu „to nedokážeš“, které mohou způsobit, že si dítě přestane věřit. Uvěří tvrzení rodičů, že to nedokáže. I když před chvíli bylo odhodlané jít do toho a zkusit to. To se pak promítne do dalšího života nejen tím, že dítě se nebude pouštět do žádných nebezpečných akcí ve smyslu fyzického výkonu, ale už nenajde ani odvahu pustit se do nějakého zajímavého projektu, podnikání. V uších mu totiž bude znít rodičovské „to nedokážeš“. Stane se z něho šedivá myš plná přání a tužeb, které nikdy nenaplní.

🤝 Pro všechny nebezpečné situace mám stejnou radu: buďte dětem průvodci. Podpořte je tím, že je nebudete od nebezpečné činnosti odrazovat, ale že je upozorníte na možná rizika (je-li to opravdu nutné a hlavně bez přehánění) a budete připraveni jim podat pomocnou ruku.

👨‍🍳 V prvně zmíněných situacích vysvětlete dětem,

jak to udělat, ukažte jim to a pak je nechejte, ať si to vyzkouší samy. Ať dají polínko na oheň nebo do kamen. Chtějí vám pomoct s krájením zeleniny? Jsou-li děti ještě hodně malé, dejte jim do ruky příborový nůž, kterým si neublíží a můžou krájet třeba rohlík. Že ho při vaření nepoužijete? Nevadí. Jde o to naučit dítě zacházet s nožem. Časem pak můžete dítěti dát klasický ostrý nůž a už může krájet třeba mrkev. Je to super cesta k tomu, aby se dítě naučilo vařit úplně samo. Funguje to. Vím to z vlastní zkušenosti. 😊

🏃‍♂️ V druhých situacích,

kdy si dítě chce ověřit svoji fyzickou zdatnost, do toho dětem nekecejte. Zeptejte se jich, jestli chtějí, abyste jim „dělali záchranu“ – drželi je za ruku, chytili je při doskoku. A respektujte to! Když dítě bude chtít vaši pomoc, řekne si.

📖 Na závěr přidám příběh z vlastního života, kdy jsme jako dítě dělal něco hodně nebezpečného a bez vědomí rodičů. Bylo to o prázdninách na chalupě u dědy a babičky. Nevím, co nás to se sousedovic klukem napadlo, ale vzali jsme hřbitovní svíčky (v hnědém bakelitovém kelímku), zalezli jsme u sousedů za králíkárnu a tam jsme si nad těmi svíčkami opékali rohlíky. Všude kolem plno sena, za králíkárnama úzký prostor, z jedné strany králíci, z druhé strany stodola plná slámy.

😅 Dopadlo to dobře, nic jsme nepodpálili. Děkuji! 🙏

Chcete vědět, jak snížit riziko nebezpečí, když jsou děti sami venku?

Navštivte stránku DĚTI V BEZPEČÍ.