Nejeden rodič potvrdí, že dětský zubař je postrachem jeho dítěte. O škodlivosti strašení zubařem a vykládáním hrůzostrašných historek ze zubařského křesla asi pochybuje málokdo. Nicméně mám pochopení pro rodiče, kteří děti straší. Kolikrát si to ani neuvědomují, protože řeší svoje vlastní trauma z dětství. Nebo to považují za dobrý způsob, jak dítě na návštěvu zubaře připravit. Říkají si: „Když mu...
Budete je od nebezpečí držet co nejdál? Vzpomeňte si na Šípkovou Růženku! Královští rodiče taky chtěli uchránit Růženku před bodnutím a věčným spánkem. A jak to dopadlo? Stejně ji neuchránili...
Tak to vypadá, že ještě nějakou dobu nebudou chodit děti do školy. Jak to mají rodiče zvládat? Těch problémů, které rodiče řeší, je celá řada. Některým problémům se budu věnovat v tomto článku a moje základní rada zní: hlavně to neberte moc vážně! Než něco za každou cenu lámat přes koleno, řekněme si, co tak hrozného se stane, když...
Přemýšlíte, jak vychovat dítě, aby všechno zvládlo? „Tak se to nauč!„, říkají rodiče občas dětem. Jenže, jak se to má dítě naučit, když to neumí? Musí ho to někdo naučit. A v tomto případě je nejlepším učitelem rodič. Je jedno, jestli je to čištění zubů a zavazování tkaniček u těch malých. U těch nejmenších to klidně může být chození...
Dítě není partner k diskusi. Uděláš, co jsem řekl, a hotovo. Pomůže domluva a výprask. Buď máš autoritu nebo nemáš. Se zpovykaným frackem se nediskutuje. Tohle jsou argumenty rodičů, kteří vychovávají přísně. Tihle rodiče chtějí, aby je dítě poslouchalo, aby dítě bylo zodpovědné, aby se v životě neztratilo. Přesto nejméně polovina těchto rodičů přiznává, že je na ně dítě...
Kdo lže, ten krade, do hrobu se hrabe. I nedodržení slibu je lež. Lež má krátké nohy. Lžete svému dítěti? Pak se ale nedivte, že Vám dítě lže taky. Vidí to přece u Vás, tak nabyde dojmu, že lhát je normální, že je to součást komunikace, jednou řeknu pravdu, jindy řeknu nepravdu… I nevinná nebo milosrdná lež je...
Neustále vás vytáčí, že vám dítě odsekává, kdykoliv po něm něco chcete? Spěcháte do práce a dítě se vám všude motá pod nohy – před šatní skříní, v kuchyni, když se před odchodem chcete ještě napít, nebo v koupelně, abyste se učesali. V časové tísni si ani neuvědomíte, že dítě si chce užít poslední chvíle s vámi, než na celý dlouhý den...
Nejeden rodič, který si je vědom toho, že s dítětem se dá vycházet po dobrém, se občas dostane do situace, kdy v něm bouchnou saze a už se nadechuje, aby začal po dítěti křičet. I když nechce a ví, že je to vlastně zbytečné, protože v tu chvíli už nejde o obsah sdělení, ale o křik samotný. A dítě už slyší jenom křik, ale nevnímá, co rodič...
Takhle dcera reaguje, když udělám nějakou pitomost, vypustím nějakou hlášku, pošťouchnu ji. Zbytek rodiny, zejména její babička a prababička s tím má problém. Její prastrejda se nechává slyšet, že je to rozmazlený fracek. Ale jaký rozmazlený fracek, když já si začnu? Dcera moc dobře ví, že to je ve srandě, a nezažil jsem nikdy ani náznak v jakékoliv jiné...
